Z historie vzniku města

Je tomu dávno, kdy se divokými hvozdy Beskyd a pobeskydí vinula obchodní stezka z biskupské Olomouce do královského Krakowa. Byla plná nástrah a nebezpečí ať už v podobě loupežníků nebo divoké zvěře. Proto jistě museli být kupci rádi, když na soutoku říčky Morávky s řekou Ostravicí vznikla ve 14. stol. ze dvou vesnic dvě městečka, ve kterých se dalo alespoň v relativním bezpečí spočinout. Na moravském břehu Místek – který se původně kupodivu jmenoval Friedeberg – až když ho koncem 14. stol. vyplenila nepřátelská vojska, postavili si občané Nové Místko, tedy Místek. Na slezském břehu pak ves Jamnici vystřídalo město Frýdek.

Obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím, obchodem a řemesly a nejvíce se báli požárů, povodní, morových ran (tedy epidemií) a válek. Za té poslední (2. světové – v r. 1943) z Frýdku a Místku udělali moravsko-slezské dvojměstí Němci. A tak už to zůstalo. Jen jeho název se několikrát změnil, z Frýdku se stal na chvíli Frýdek-Místek, pak to byl Místek, až v roce 1955 se město vrátilo ke spojení předchozích jmen – Frýdek-Místek. Každé z pěti století mu něco přidalo, a tak se teď může chlubit mnoha zajímavými stavbami, událostmi, historickými předměty, ale i krásnou okolní přírodou. Pojďme se na některá místa nechat nalákat a setkat se zde i s lidmi, bájemi, zázraky i skutečnými událostmi, které jsou s nimi spojeny.

 

Znak města

Co je zajímavého na znaku Frýdku?

První písmeno názvu města jistě značilo hrdost jeho obyvatel. (Snad žádné jiné město v erbu svou iniciálu tak významně nemá.) Historici se dlouho nemohli shodnout, jaký význam má půlka orlice na pravé (z našeho pohledu levé) straně. Nakonec došli k tomu, že půjde o „figuru“ z erbu těšínských knížat, kterým město v 15. a 16. stol. patřilo. Obrázek si tedy můžeme představit tak, že Frýdek se cítil pod ochranným křídlem těchto urozených pánů.

Co je zajímavého na znaku Místku?

Jistě je zvláštní, když hlavním motivem znaku města, které nikdy zřejmě nemělo hradby tvoří zkřížené ostrve, tedy osekané kmeny stromů, které vojsko právě k jejich zlézání improvizovaně používalo. Tak v tomto případě jde o pozůstatek rodového erbu Hynka z Frýdlantu, z rodu Ronovců, kterému Místek patřil ve 14. stol. A růžičky po stranách a nahoře jsou také původní, i když v 18. stol. je rytec omylem či snahou zjednodušit si práci na čas nahradil třemi hvězdami. Ale teď už je zase vše, jak má být.

Dnešní variantu znaku vytvořil v r. 1992 pan Vilém Kocych, který se svým návrhem vyhrál soutěž na zhotovení nových městských symbolů, k nimž patří i prapor.